Opravdu každý z nás dnes může říci, že Ježíši není lhostejný. Ježíš na sebe vzal život každého jednoho z nás. Nikoliv život všech obecně, nýbrž život každého jednoho z nás osobně jménem a příjmením! Ježíš ví, co prožívám! Ježíš ví, co se děje ve tvém srdci! A platí pro každého jednoho z vás: Ježíš zemřel za mne! Za každého jednoho z vás!" - papež František

Milí farníci, zde se můžete podívat na pořad bohoslužeb v kostele sv. Jiljí na letošní Velikonoce.

Srdečně zveme do unikátní novostavby kaple v Nesvačilce, kde v pátek 8.4. dle staré tradice bude celebrován Květný pátek. Program: v 17 hodin pobožnost křížové cesty v novostavbě kaple,  komentář k dílu kaple tamtéž, v 18 h mše svatá v sále obecního úřadu. Obě liturgie chceme obětovat za mír a vaše rodiny. Přijďte, prosím, i se svými rodinami, dětmi, přáteli.

Samotnému kříž těžko přetěžko

padá se pod ním

však kříž nevztyčený

jen potvrzením pádu člověka je

nikoli vítězstvím

to delší břevno – ze země až k Bohu -

vyrůst musí

a to kratší

ze země vodorovné

- to břevno našich

    malicherných starostí a zálib –

nesmí nám zakulatit záda

„Vy jste sůl země“ (Mt 5,13). „Vy jste světlo světa“ (Mt 5,14).

My křesťané můžeme být solí a světlem jedině díky společenství s Ježíšem, a toto společenství je třeba každodenně obnovovat. 

- P. Vojtěch Kodet

Karel Čapek ve své povídce Poslední soud vtáhne čtenáře až do nebeských sfér, kde je souzen soudem, a to sice posledním, obžalovaný Ferdinand Kugler. Když se soudci odeberou k poradě před vynesením rozsudku, ptá se Kugler Boha, proč nesoudí on sám. Dostane odpověď, která odzbrojí každého z nás: „Protože všechno vím. Kdyby soudcové všechno, ale naprosto všechno věděli, nemohli by také soudit. Jen by všemu rozuměli, až by jim srdce bolelo."

Po nedělních dopoledních bohoslužbách – jedni reprezentace v ministrantském florbalovém turnaji a druzí modlitby pobožnosti křížové cesty. Díky! ;-)

Jiří Wolker - Ukřižované srdce

(Host do domu)

Srdce ukřižované na dřevěném kříži

předvčírem zemřelo.

I sňali je a do země vložili,

slzami zalili

a srdce vzklíčilo

dnes ráno.

Červený květ

chodí po zemi a po nebi,

Pánaboha velebí

v nevěstincích a kasárnách,

v předměstských domcích a továrnách

a říká celému světu:

"Jsem láska a kvetu

ranou otevřenou,

aby všichni nevěřící,

železným životem rozbití,

mohli v ni prsty vložiti."

Jaká chy­ba nebo jaký roz­díl mezi na­ši­mi církve­mi nám může za­brá­nit v tom, abychom se měli rádi?

Nikdo není sirotek - Bůh je Otec. A rozdávat milost Jej nikdy neunaví. To jenom my se s Ním moc nebavíme. K naší škodě...

(Závěry a plody práce synodních skupinek vám dodáme.)

„Drazí bratři a sestry, mějte dobrou společnou cestu! Kéž jsme poutníky zamilovanými do evangelia, otevřenými překvapením Ducha. Nenechme si ujít milostivé příležitosti k setkání, k vzájemnému naslouchání a rozlišování. S radostí z vědomí, že když hledáme Pána, je to on, kdo nám již přichází vstříc se svou láskou.“ – papež František