Na cestě životem musí mít On první místo v našem srdci. Když On sedí na trůnu srdce, neriskujeme. Nikdo jiný nám totiž nedokáže tak dobře kralovat, nikdo nám tak nerozumí, nikdo nás nemá tak rád.

Ježíši, Ty jsi byl chudý a ubohý, zajatý a opuštěný. Ty znáš všechnu bídu člověka. Ty zůstáváš se mnou, i když se mnou není žádný člověk, nezapomínáš na mne a hledáš mne. Chceš, abych Tě uznal a přijal. Slyším Tvé volání a jdu za ním, pomoz mi.

Malý Ježíš přeskakuje svého příbuzného Jana (Křtitele), který se před Ním rád skloní. Hezký podnět pro náš duchovní život: ne já, ale Ty!

Dnes večer (vigilie ze slavnosti následujícího dne) a zítra si připomínáme narození Jana Křtitele.

Z dopisu svatého Aloise matce
Vyprošuji Vám v modlitbách, jasná paní, milost a stálou útěchu Ducha Svatého. Váš dopis mě zastihl ještě naživu v této krajině mrtvých. Ale teď už je třeba směřovat k nebi, abychom chválili věčného Boha v zemi živých. Doufal jsem, že v tuto chvíli už budu mít onu cestu za sebou. Jestliže podle slov svatého Pavla láska pláče s plačícími, raduje se s radujícími, pak se musíte, drahá máti, velice radovat, neboť Bůh mě z dobroty a milosti vůči Vám volá do pravé radosti a ubezpečuje mě, že ji nikdy neztratím.

V tyto dny se mohutné koruny lip u moutnické fary rozezvučily bzukotem stovek včel a jejich květy provoňují celé okolí.

"OTVÍRÁM TI SRDCE SVÉ. PŘIJĎ KE MNĚ, PANE JEŽÍŠI, A POSVĚŤ MNE, PŘIJĎ KE MNĚ, PANE JEŽÍŠI, A POSILNI MNE, PŘIJĎ KE MNĚ, PANE JEŽÍŠI, A ŽIV MNE K ŽIVOTU VĚČNÉMU. AMEN."

Se srdcem máme spojeno mnoho vyjádření typu: ruku na srdce, srdce na pravém místě, srdce na dlani, srdečné pozdravení apod.

Blaise Pascal: Ježíš po svém vzkříšení dovolí pouze dotknout se jeho ran. Otázka tedy zní: kde jsou dnes Ježíšovy rány? Zůstávají na tomto světě: chudí, hladoví, společensky nešťastní. Tam musíme dát ruku, pokud chceme nalézt Ježíše.