Blog - Pro povzbuzení
Z dopisu svaté Růženy
Pán a Spasitel pozdvihl svůj hlas a s nesrovnatelnou vznešeností řekl: » Ať všichni vědí, že po soužení následuje milost; ať poznají, že bez břemena trápení nelze dojít na vrchol milosti; ať pochopí, ze míra darů milosti roste úměrně se vzrůstem námah. Ať lidé nepodlehnou bludu a klamu. Toto je jediný pravý žebřík do ráje, a bez kříže nikdo nenajde cestu, po které lze vystoupit do nebe.«
Číst dálDuše Kristova, posvěť mě.
Tělo Kristovo, zachraň mě.
Krvi Kristova, opoj mě.
Vodo z boku Kristova obmyj mě.
PŘÁNÍ
VZKŘÍŠENÝ se svým pokojem, který svět nemůže dát ani vzít... Požehnanou neděli!
!
Kdybychom mohli vidět něhu, se kterou se k nám chová náš anděl strážný, tolik bychom na něj nezapomínali.
DĚTI A VÍRA
PÉČE BOŽÍ
Ramena Dobrého Pastýře jsou "svatá", protože je to Bůh, kdo nás nese. Deuteronomium lidem připomíná: „Hospodin, tvůj Bůh, tě nesl jako syna celou cestu“ (Dt 1,31b). V milosrdenství máme zážitek Boha, velmi intimní a stálý, jako děti v Etiopii, Eritrei a Bolívii, jež maminky nosí celý den na zádech, účastní se všeho, co máma dělá. Pán dělá právě toto, je zcela oddaný tomu, aby nás vzal na ramena, je to jeho práce, jeho exkluzivní činnost. Vskutku, nechal všechno, aby se věnoval hledání a nošení ztracených ovcí.
- José Luis Navarro
ZASVĚCENÍ DĚTÍ A OSTATNÍCH NEJSVĚTĚJŠÍMU SRDCI JEŽÍŠOVU
STÁVÁ SE. ZA KAŽDÉ TAKOVÉ ZAVŘENÍ HOSANA!!
;-)
DŮVĚRA
“Jen málokdo to ví: byli jsme v letadle mířícím do Senegalu. Hned za Itálii jsme vletěli do ledového mraku ve Středomoří a našemu letadlu nefungoval systém proti zmrzlým křídlům. Všichni jsme byli velmi nervózní, klesali jsme o tisíce metrů níž a níž a vypadalo to, že letadlo spadne.
Místo toho byl papež tichý, modlil se breviář, seděl na svém místě.
Jakmile letadlo opět získalo správnou výšku, podíval se z okna, přikývl a jako by se nic nestalo, usmál se a řekl: "Problémy?".“
(vzpomínky Artura Mariho, papežova fotografa)