• "Hle, stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou."
• "Vejdi, Ježíši, a zůstaň u nás ne jako host, ale jako Přítel a Pán. Navždy."

Říkali mu Domengo, to je muž Boží. Obrat v jeho životě způsobily dvě cesty do severního Německa. Ty podnikl v letech 1203 - 1206 jako průvodce biskupa Diega z Azeveda. Na zpáteční cestě se setkali s papežskými legáty - cisterciáckými opaty - neúspěšně působícími mezi albigenskými. Dominik i Diego pochopili, v čem spočívá neúspěch papežské mise - okázalost jejich života byla v příkrém rozporu se slovy, která jim zvěstovali.

Dominik s Diegem se oděli do chudého šatu a bosi se vydali na apoštolskou cestu.

Drazí farníci, pátek nepřestal být kající den (nepřipadne-li na něj třeba Boží hod vánoční apod.). Je možné postit se (od masa, sladkostí, alkoholu atd.) nebo vykonat skutek milosrdenství či pomodlit se něco navíc (například pobožnost křížové cesty) anebo to různě zkombinovat.

PANE, SVOU MINULOST SVĚŘUJI TVÉMU MILOSRDENSTVÍ, SVOU PŘÍTOMNOST TVÉ LÁSCE A SVOU BUDOUCNOST TVÉ PROZŘETELNOSTI.

Ave, maris stella; lidový hymnus z 9.stol.

Zdrávas, hvězdo moří

Z dopisu svaté Růženy

Pán a Spasitel pozdvihl svůj hlas a s nesrovnatelnou vznešeností řekl: » Ať všichni vědí, že po soužení následuje milost; ať poznají, že bez břemena trápení nelze dojít na vrchol milosti; ať pochopí, ze míra darů milosti roste úměrně se vzrůstem námah. Ať lidé nepodlehnou bludu a klamu. Toto je jediný pravý žebřík do ráje, a bez kříže nikdo nenajde cestu, po které lze vystoupit do nebe.«

Velký je můj hřích, ale tvá láska, dobrý Pane, je větší.

Putování po jazykovém zákulisí výrazu samaritán musíme aspoň stručně začít dějinami a zeměpisem starověkého Blízkého východu.