Když se člověk narodí, dostane jméno a nezřídka je i pokřtěn. Obdobně je tomu s kostely. Dostanou své jakoby jméno – nesou nějaký titul, jsou zasvěceny nějakému světci, kupříkladu se mluví o kostelu „svatého Václava“, nebo nějaké události z evangelií, například se tak na jihu země nachází chrám „Vzkříšení Páně“ a podobně. Když pak během roku přijde na oslavu jména, jež nese označení svatyně, bývají v obcích a městech patřičné oslavy nazývané „pouť“ či „pout“ anebo „hody“. Křtu člověka odpovídá posvěcení kostela, kdy je stavba vyňata ze všeho profánního a zasvěcena pouze posvátnému. Připomínka této události se lidově nazývá „posvícení“.
Číst dál