V Nesvačilské kapli se rozzářil vnitřní prostor svatostánku zlatem. Zlato je opravdu výjimečný kov. Neumíme ho na zemi vyrobit a věda tvrdí, že vzniká při výbuchu či srážce hvězd. Je nejkujnější a nejtvárnější ze všech kovů, ale je také mimořádně trvanlivé a odolné vůči povětrnostním i chemickým vlivům. Křesťanský svatostánek uchovává Boha živého a věčného. Je to Bůh lásky a naděje, jehož slávu a krásu člověk oprávněně zobrazuje v podobě zlata. Proto je celý vnitřní prostor svatostánku ozářen touto slávou. Zlato, kvůli svým vlastnostem, bývá také symbolem světla, moudrosti a božské podstaty. V bibli je často vnímáno také jako požehnání, milost Boží či dar z nebe. Mojžíš i Šalamoun vykládali svatyně zlatem. V ikonografii jsou svatozáře vnímány jako barva světla a svatozáře pak ukazují, nakolik z člověka září Bůh samotný. Příbuznost slova aurum a aury je také jasná. Citlivější z nás vnímají zvláštní energii tohoto kovu. Dáváme si zlaté prsteny na důkaz věčných slibů, atd. etc… Bible ale i varuje před lpěním na zlatě samotném, protože důležitější jsou ony hodnoty, které zlato symbolizuje. Lidstvo je zlatem a jeho vlastnostmi fascinováno už od pradávna a není náhoda, že si jej vybralo jako nositele hodnoty už před tisíci lety, a na rozdíl od všech jiných, člověkem vymyšlených „fiat“ měn si uchovalo svoji hodnotu dodnes.