„Jak řeknete slova „dítě“ a „náboženství“ v jedné větě, začnou se nejspíš vaši blízcí křižovat. Ani ne tak z nábožného vytržení, ale spíš naopak.
Víra totiž patří do lidské přirozenosti, kdybychom nevěřili, že život má nějaký smysl, mohli bychom se rovnou picnout.
Výchova, to je příklad. Když nejdete příkladem, nevychováte nikoho k ničemu. Jestli vás nebaví chodit neděli co neděli do kostela, jak k tomu vést své potomky? Pokud si ale chodíte do kostela pro společenství spřízněných duší, osobní prožitek blízkosti k Bohu, jestli to prostě žijete opravdově, děti se k vám přidají. Protože je to nebude otravovat. Dejte jim možnost být s vámi, což k neděli tradičně patří, že rodiny jsou spolu.“
- Martin Groman
