Tak máme za sebou dušičkový víkend. Díky ministrantům, kteří na olympiádě reprezentovali naší farnost, i těm, kteří vytvořili modlitební společenství na dušičkové pobožnosti!
Přes vážnost dušičkového období dovolte i nějaký vtip. Humor je dar od Boha a vyvolený národ umí vtipkovat na jedničku. ;-)
V dušičkovém týdnu v budapešťském bytě leží Sára na smrtelné posteli. Se vším vyrovnaná a smířená. Vedle lůžka sedí manžel.
„Izáku, ráda bych věděla, jestli mě splníš moje poslední přání?“
„Co by to jako mělo bejt?,“ ptá se starý Kohn. „Víš přece, že poslední přání ti vždycky splním!“ „Nechtěla bych být pochovaná tady v Budapešti, narodila jsem se na Moravě, tam bych chtěla být pochovaná…“
„Sára,“ povídá po chvilce, „holka, já ti něco povím, já tě dám pochovat tady v Budapešti, ale kdybych měl vidět, že jsi tady nespokojená, tak tě dám převést na Moravu.“ :-)
