Drazí farníci,

oslavujeme Výročí Posvěcení našeho kostela. Je to krásná slavnost. Jsme za chrám, v němž po tolik staletí je oslavován Bůh a na věřící se v něm snáší Jeho milost, velmi vděčni!

Krátce jen dovolte poděkovat za vaši pomoc ve prospěch misií. Dát tomu, kdo nemá, znamená vrátit Bohu to, co je Jeho. Výsledky byly zveřejněny na farních stránkách a příští neděli bude tak učiněno i v ohláškách.

Kamenný chrám je symbolem chrámu z lidských srdcí. Každý z vás má v něm nezastupitelné místo. Přejeme si, aby uprostřed nás byl Ježíš, aby Jej naše láska k Němu a naše vzájemná láska stahovala k nám do farnosti. To ať je nyní, prosím pěkně, náš aktuální a nejdůležitější pastorační program! Kde žije Ježíš, nehrají roli mezigenerační, profesní, rodinné a jiné rozdíly.

Rád bych se s vámi rozloučil slovy, které jsem nalezl v jednom zapomenutém periodiku: "Touláme se širým světem a hledáme cosi, co by ukojilo naše hladové duše. A na svých cestách míjíme kapličky, kostelíky a katedrály, dennodenně či týden co týden je navštěvujeme, a přesto zůstáváme hluší k jejich poselství. Mluví k nám pradávnou, téměř zapomenu řečí, avšak kdesi v hloubi našich duší se skrývá schopnost té řeči rozumět. Prahneme po nevšedních mystických zážitcích a honíme se za zázraky. A ten největší zázrak na nás čeká doma za humny. Obyčejný kostel, dům z kamene. Vystavěný lidskýma rukama z hlíny tohoto světa - a není z tohoto světa. Kus nebe na zemi. Zde se jakoby láme prostor a čas."

I v nepříjemnostech Covidu a vážných nemocí na vás myslím jako vždy s prosbami k Pánu a + žehnám vám a všem těm, které nosíte v srdci! otec René