V den po svátku Povýšení svatého kříže vzpomíná církev na bolesti Panny Marie, které trpěla ve spojení se svým Synem. V 15. století se začíná šířit úcta k jejím sedmi bolestem:
1. při předpovědi Simeonově (Lk 2,34-35),
2. při útěku do Egypta (Mt 2,13-15),
3. při hledání ztraceného Ježíše v jeruzalémském chrámě (Lk 2,41-52),
4. při cestě na Golgotu,
5. při ukřižování Ježíše,
6. při snímání Ježíše z kříže,
7. při ukládání Ježíše do hrobu.
Je jasné, že je to zástupné vyjádření. Bolestí Panny Marie pro nás nepředstavitelně:
„Mé nitro, mé nitro! Jak mě to bolí!
Záhyby mého srdce!“
- Jer 4,19
