Může se zdát paradoxní, že Ježíšův apoštol je vzpomínán zejména pro svou „nevíru. ” Ale přesně to se stalo Tomášovi, protagonistovi slavné epizody, o které píše svatý evangelista Jan, která začala právě večer dne Ježíšova vzkříšení a následující neděli měla svoji dohru se slavným Tomášovým vyznáním o Kristu: „Pán můj a Bůh můj!“
V evangeliu je Tomáš několikrát nazýván „dvojčetem“, ale není jasné, od kterého sourozence to dvojče bylo.
Podle jednoho apokryfu z třetího století byl apoštol Tomáš architekt a byl by pozván indickým králem, aby mu vystavěl palác. Získal na to i peníze, ovšem nakonec je rozdělil mezi potřebnější, než byl král – mezi chudé. Když chtěl pak král vidět palác, Tomáš mu oznámil, že tím, že dal peníze chudým, postavil panovníkovi palác v nebi. Podrážděný král jej nechal vsadit do vězení, ale později mu s pochopením odpustil. Ať či onak – sv. Tomáš je patronem Indie. Země krásné, početné, chudé, často vykořisťované. Ať se za ní přimlouvá! I za naši pevnější víru…
