Ani se neptám, jestli to bolí.
Smrt nesnáší podobné otázky,
proč taky?
Vlasy teď odhrnuji zpod tíživé koruny,
co se těsnají jak černí berani.
Pak trny vyjímám, jeden po druhém líbám,
jeden, druhý, třetí….
Teď mu snímám slzu z tváře,
tu poslední, co vystydla a řeže.
Nakonec z hřebů vytrhávám nohy, ruce…
Dál nevím co dál……
I kdyby se svět zbořil,
modlím se k srdci
…………o srdce….
Jan Twardowski