Pomazání nemocných není svátostí jen pro ty, kdo se ocitli v krajním ohrožení života. Proto je příhodná doba pro její přijetí jistě už tehdy, když věřící začíná být v nebezpečí smrti pro nemoc nebo stáří. Vhodné je přijmout tuto posilu v případě závažné operace, nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu.
Svátost nemocných či pomazání nemocných je určena lidem, kteří vážně onemocněli nebo jejichž síly jsou stářím značně oslabeny. Svátost je nemocnému v jeho vážné nemoci posilou na duchu. Nemocný může skrze něj dojít i tělesného uzdravení. Svátost nemocných lze přijmout opakovaně, pokud o tuto pomoc nemocný znovu požádá.
Udílí se vkládáním rukou kněze na hlavu nemocného a následným mazáním posvěceným olejem na hlavě a na rukou. V případě nouze stačí pomazání na čele. Pomazání nemocných lze udělit v kostele při mši i mimo mši, doma, v nemocnici nebo kdekoli, kde může kněz nemocného navštívit.
O svátost pomazání nemocných může požádat nemocný sám, případně někdo z jeho okolí. Tuto svátost může přijmout věřící člověk, který se pro nemoc nebo ve stáří dostává do blízkosti smrti tzn. každý nemocný a každý nad 60 let (i když nemoc neprožívá).
Svátost nemocných má věřící přijmout ve stavu milosti posvěcující tzn. má jí předcházet svátost smíření. Tuto svátost může přijmout i nemocný, který je ve stavu bezvědomí.
Předpokládá se, že ten, kdo ji přijímá, se smířil s Bohem ve svátosti smíření. Pokud to není možné, je tato svátost chápána jako mimořádný prostředek ke smíření s Bohem.
Je vhodné se na slavení svátosti pomazání nemocných připravit společnou modlitbou celé rodiny nebo úzkého okruhu přátel nemocného.
Pokud kněz přijde za nemocným do jeho domu je třeba připravit: stůl a na něm bílý ubrus, kříž, dvě svíce a svěcenou vodu.
V případě zhoršení zdravotního stavu Vašich blízkých se pokládá volání kněze za jednu z důležitých povinností křesťanské lásky. V záležitosti smíření člověka s Bohem a jeho posily na cestu k věčnosti je třeba překonat každý ostych a nerozhodnost.
