Blog - Pro povzbuzení
Zahlazuje viny, odhání pokušení, zastavuje pronásledování, ustrašeným dodává odvahy, velkodušné naplňuje štěstím, ty, kdo jsou na cestách, přivádí k cíli, utišuje vlnobití, ochromuje zločince, podporuje chudé, usměrňuje bohaté, pozvedá padlé, zachycuje padající, drží stojící.
Můžeme prožívat různé strachy, ale krok za krokem s Ježíšem vše zvládneme.
"Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“
- Jan 16,33
JEŽÍŠI, DŮVĚŘUJI TI!
„Ó Paní má, co řeknu a co učiním? V temnotách jsem a světlo nebeské nevidím, protože takový jsem a takový jsem se učinil, nad něhož horšího nemá svět, a proto takovou hledám pomocnici, nad kterou mocnější nelze nalézt...
Číst dálOdplácet dobro zlem, je ďábelské.
Odplácet zlo zlem je zvířecí.
Už jen malinko a budeme zpívat: „z růže kvítek vykvet nám“. John Henry Newman napsal:
„Která z matek víc milovat může,
než miluje krásná Mystická Růže!
Číst dál
než miluje krásná Mystická Růže!
Prosme za tento svatý chrám a za všechny, kteří do něj přicházejí s vírou, zbožností a bázní Boží.
- z byzantské liturgie sv. Jana Zlatoústého z 5. století
„Anděl Páně se zjevil ve snech Josefovi“ (Mt 2,19).
Můžeme být ve tmě. Může to být dlouhé a někdy i bolestivé. Pán nás nenechá v temnotě. Potřebujeme světlo…
Čtverý příchod Krista...a jeden z nich v okamžiku naší smrti (viz Kancionál č. 126: nejprvnější v těle, / druhé v duši celé, / třetí při skonání, / čtvrté o vzkříšení).
Rady pro všední den - z deníku Jana XXIII.
Dnes se vynasnažím prožít den, v němž nebudu chtít vyřešit všechny problémy svého života najednou.
Dnes věnuji velkou péči svému vystupování. Budu se chovat důstojně. Nikoho nebudu kritizovat. Nebudu chování jiných opravovat a napravovat ...jen to svoje.
Číst dálNuže, človíčku, ustaň na chvíli od své práce, vzdal se trochu od myšlenek, které ti nepopřávají klidu. Odhoď nyní starosti, které tě tíží, a nech stranou své namáhavé činnosti. Uvolni se trochu pro Boha a na chvilku v něm spočiň.
Ze spisu „Proslogion“ od svatého Anselma
K adventu v řádcích jedné bezejmenné ženy:
Srdce člověka.
Moje srdce je jako zahrádka. Byla dlouhá léta pustá a planá. Jen vítr do ní zaséval bodláčí zloby...
NENÍ NUTNÉ MNOHO VĚDĚT, ABY SES MI LÍBIL – STAČÍ, ŽE MĚ VELMI MILUJEŠ. TAKŽE ZDE SE MNOU MLUV TAK, JAKO BYS MLUVIL SE SVÝM NEJLEPŠÍM PŘÍTELEM.
Číst dálMá to háček. :-)