"Kéž by smrtelníci poznali, co znamená Boží milost, jak je krásná, vznešená a drahocenná;

Tak máme za sebou dušičkový víkend. Díky ministrantům, kteří na olympiádě reprezentovali naší farnost, i těm, kteří vytvořili modlitební společenství na dušičkové pobožnosti!

Bože, k tvému milování

žádný strach mě nedohání,

ani trestání tvé ruky...

Prošel jsem všechny možné druhy škol jako vychovávaný a vzdělávaný. A rovněž v nich skončil jako vyučující. Čím to však je, že se cítím bezpečněji a poklidněji mezi vězni než mezi dětmi a mládeží…?

V roce 1831 řádila v naší nevelké obci Moutnice cholera. Správce farnosti Ignác Ševčík z řádu benediktinů v kronice vzpomíná, že denně pohřbívali až 7 lidí. V tehdejším stavu zdravotnictví a sociální úrovně to bylo mnohem dramatičtější než dnes. Jediné, co zůstávalo: posila Boží a láska k nejbližším až za hrob…

Drazí farníci,

oslavujeme Výročí Posvěcení našeho kostela. Je to krásná slavnost. Jsme za chrám, v němž po tolik staletí je oslavován Bůh a na věřící se v něm snáší Jeho milost, velmi vděčni!

Krátce jen dovolte poděkovat za vaši pomoc ve prospěch misií. Dát tomu, kdo nemá, znamená vrátit Bohu to, co je Jeho. Výsledky byly zveřejněny na farních stránkách a příští neděli bude tak učiněno i v ohláškách.

/V Covidu to opravdu na pravidelné statusy a chatování i jinou komunikaci není, ale jeden dřívější text jsem pro vás rád vydal. ;-) /

Černý trh, pervitin, kvak, šikana, znásilnění. A co víc?

Život vězňů kromě formačních programů seshora má svůj vnitřní řád a pestrost. Destruktivní. A záleží na tom, kdo je s vámi na pokoji a oddělení. K vyšším hodnotám míří jen výjimky. I tak to má cenu.