Modlitba k Duchu Svatému od sv. Terezie Benedikty od Kříže, jejíž svátek dnes 9.8. slavíme.
Kdo jsi, Světlo, jež mne naplňuješ a osvěcuješ temnotu mého srdce? Vedeš mne jako ruka matky a opuštěna tebou nemohla bych jít ani o krok dál.
Jsi prostor, který obepíná mé bytí a ukrývá je v sobě. Propuštěno z tebe kleslo by do propasti nicoty, z níž jsi je vyvedl k bytí. Jsi mi bližší než já sama v sobě a niternější než mé nejhlubší nitro – a přesto neuchopitelný a neobsáhnutelný a prolamuješ každé jméno: Duchu svatý – věčná Lásko.
Což nejsi mana, která přechází ze srdce Syna do srdce mého, pokrm andělů a blažených? On, jenž povstal ze smrti k životu, on probudil také mne k životu novému ze spánku smrti a den ze dne mi dává nový život. Jednou mě jeho plnost prostoupí zcela, život z tvého života – ano ty sám: Duchu svatý – věčný Živote.
Což nejsi paprsek, který padá od trůnu Soudce a vniká do noci duše, jež nikdy nepoznala samu sebe? Milosrdně – neúprosný pronikáš do skrytých záhybů.
Zděšena pohledem na sebe samu, dává prostor – svaté bázni, počátku oné moudrosti, jež přichází z výsosti a na výsosti nás pevně ukotvuje – tvému působení, které nás tvoří nové: Duchu svatý – Paprsku pronikající.
Což nejsi ducha plnost a síla, jíž Beránek láme pečeti z věčného Božího úradku? Tebou hnáni, projíždějí poslové soudu svět a ostrým mečem oddělují království světla od království noci. Pak budou obnovena nebesa a bude obnovena země a vše se stane tím, čím má vpravdě být, tvým dechem: Duchu svatý – Sílo vítězící.
Což nejsi píseň lásky a svaté bázně, která věčně zní u trůnu Božího, která v sobě snoubí čistý zvuk všech bytostí?
Souzvuk, který pojí s hlavou údy, v němž každý blažen nalézá tajný smysl svého bytí a jásavě plyne v proudu tvém: Duchu svatý – věčný Jásote. Amen.