Zatímco mniši vymysleli pivo coby postní nápoj, na dobré jídlo vsadila blahoslavená Anna Maria Taigi. Byla opravdový kuchařský talent a bezesporu patří mezi populární osobnosti z dob napoleonských válek. Narodila se 29. května roku 1769 v Sieně. Její otec byl sice poměrně bohatý, avšak svůj majetek pozbyl. Nato se odstěhoval do Říma, kde přijal místo domácího služebného. Malá Anička musela doma pořádně pomáhat a dělala to velmi ráda. Když její otec přicházíval ze služby, běžela mu vesele vstříc, pozdravila jej, odebrala mu plášť s kloboukem a zeptala se, co by si dal k večeři. Potom mu ke stolu přitáhla pohodlnou židli a přinesla jednoduchou a současně chutnou večeři.  „Ale Aničko,“ tázal se otec, „kde ses naučila tak výborně vařit?“ S úsměvem mu odpověděla: „Něčemu mě naučila maminka, ostatní jsem se naučila od jiných. Když přijdu do kuchyně, napřed se pomodlím a potom mi jde všecko dobře.“

Když jí bylo dvacet jedna let, u otce o její ruku požádal Dominik Taigi, sluha knížete Chigiho. Vzala si čas na rozmyšlenou a za měsíc byla svatba. S manželem měla sedm dětí, které vedla k dobrému chování a Bohu. Domácnost nikdy nezanedbávala. Její manžel vzpomínal: „Často se stávalo, že jsem při návratu z práce nalezl dům plný lidí, kteří k ní přišli na poradu. Hned opustila všechny, i když to byli preláti, a pospíchala, aby mě se vší pozornosti obsloužila. Bylo na ní vidět, že to činila ráda.“

To, že se k ní chodili lidé radit, nebylo samo sebou: měla zvláštní dar vhledu srdce. Tak byla vyhledávanou rádkyní napříč různými profesemi: od politiků význačných jmen přes finančníky, samotného papeže, kardinály po lidi naprosto neznámé.

Její charisma byl soucit s nuznými. Byla a je považována za těšitelku a zprostředkovatelku ve finanční tísni. Zemřela 9. června roku 1837 - a to stalo dnem její připomínky v církevním kalendáři.

Papež Benedikt XV. ji roku 1920 prohlásil za blahoslavenou jako vzor křesťanské matky, což jen potvrzuje fakt, že mezi blahoslavenými nejsou jen biskupové, kněží či řeholní sestry, ale i maminky v domácnosti. Všednodenní svatost je přece pro každého a jak říká papež František: „Dnešní svět si žádá uznání přítomnosti laiků a laiček.“

Annin přístup ke vztahům je inspirativní: život v rodině jinak vypadá, když otcové a matky umějí přiložit ruku k dílu. Osvojovat si dovednosti smysl má, je tím možné vytvořit hezký a účelný domov a obdarovávat ty, které máme rádi.

Milí čtenáři, je to tak: láska prochází žaludkem. Tedy moře praktické lásky a dobrou chuť každému z vás!