Milí farníci, výhled pobytu v nemocnici prozatím nemá pomyslné a okřídlené světlo na konci tunelu. Je mi po vás smutno.
Různá speciální vyšetření, některá z nich nepříjemná a bolestivá, se střídají, aby se optimalizovala léčiva proti opětné cévní mozkové příhodě. Díky souběhu několika vážnějších nemocí jsem mezi pacienty s extrémní rizikovostí recidivy. Ke všemu na faře bývám sám s mým věrným pejsanem, při recidivě bych se patrně pomoci nedovolal. Na něco snad lékaři přijdou.
Vím ovšem, že i toto je to součást mého kněžství. Po všechny jeho roky každý den obětuji Pánu za to, aby byl v naší ateistické zemi více poznáván a milován. Oběť - sacrificium, která patří ke kněžství... Je to takový výstup k Pánu s prosbami za vás. Krok za krokem.
Těším se, až vás uvidím! Do té doby každý musíme věrně pracovat na tom svém úseku - jít k svatosti cestou dobře naplněných obyčejných i svátečních dní.
Modlím se za vás denně a posílám vám + požehnání.
otec René
