Jako kapačky v nemocnici. Najednou se bolest rozplyne. Cítíme, jak se nám ulevuje, když se za nás někdo modlí růženec, nebo to v opačném případě cítí on.
A když každé zrníčko na šňůrce růžence obětujeme za někoho, koho známe, ani nám nebude stačit.