Tento Španěl, který byl přijatý Sixtem II. do počtu sedmi římských jáhnů, měl krom jiných služeb za úkol i péči o chudé, nemocné a byl správcem církevního jmění. Za krutého pronásledování rozdal všechny peníze i cennosti církve chudým, a když na něj bylo naléháno, aby je vydal, poukázal na nemocné a chudé se slovy: "Zde je naše věčné bohatství, které vždycky vynáší." To mu vyneslo mučení a vstup do Božího království z rozžhaveného roštu.
DŘÍVE CÍRKEV UMĚLA DOBŘE HOSPODAŘIT. NYNÍ TĚŽKO HODNOTIT, DOBA SE ZMĚNILA. ALE JEDNO ZŮSTÁVÁ: JSME BOHATÍ BOHEM A JSME BOHATÍ LIDMI.
